pondělí 16. března 2015

Iluze jménem Arsenal FC

(Monaco – Arsenal, odveta osmifinále Ligy mistrů, 17. 3. 2015)

Čecháčkovský nadšení pro Arsenal nechápu.

Všude, kam se po internetech podíváš, tak je samej Gooner nebo Goonerka (to je navíc většinou ten typ holek, co si v květnu namalujou na tuny make-upu ještě českou vlajku naruby, a v planý naději, že je někdo přece jen sbalí, vyrazej „fandit“ hokejovýmu nároďáku mezi rozšlapaný střepy na Staromák).

Co na tom klubu kdo vidí? Evidentně tady ještě zasmrádá idealistická představa Arsenalu coby týmu fotbalovejch romantiků (ach!), který pod velením charismatickýho rytíře Arséneho Wengera (ach!) drtí tupej ostrovní fotbal elegantním mixem narážeček a kliček (ach!).

Bejvávalo.

Henry, Bergkamp, Pires a spol. už jsou naštěstí ve fotbalový historii, kde si určitě užívají hru v šach nebo ping pong (a ráno si na společným loži navzájem recitujou Shakespeara). Jejich fotbalový kouzlo ale na Čechy pořád působí, protože my jsme přece taky ty vychcaný hračičkové, česká ulička, ťukes, pocem – kam deš, no ne? No jo!



A tak všichni milujeme Arsenal, i když ten klub je až na Sáncheze banda pečlivě vybranejch lůzrů, jejichž hlavním úkolem je předstírat víru v to, že někdy něco vyhrajou.

Nevyhrajou.

Özil se schová v našlapaným německým nároďáku nebo v Realu, ale v Arsenalu je do očí bijící, že to není lídr. Walcott nepromění dvě šance za sebou, ani kdyby na tom záležel jeho život. Giroud aspoň běhá za děvkama, to respektuju (stejně jako cigára ve sprše po zápase).

A Rosický? Pro český novináře a fanoušky je sice furt těžký spolknout fakt, že kolem Rosy se planeta Arsenal už dávno neotáčí (otázka je, jestli se vůbec někdy otáčela...), ale je to prostě tak. I jednonohej a uraženej Cazorla je stokrát platnější než „českej Mozart“ v nejnadupanější verzi roku 2015. Sorry.


Ve Fortuně každopádně Arsenal milujou: už před tím prvním zápasem s Monakem byl kurz na výhru 1,5 (hahaha) a i před úterní odvetou osmifinále Ligy mistrů se pánům z Londýna nepochopitelně věří: kurz 2,25 na výhru (http://www.ifortuna.cz/cz/sazeni/fotbal/2015-03-17-monaco-arsenal-7693990) vypsal někdo, kdo buď bezmezně miluje Tomáše, kdo neviděl první zápas, nebo kdo trpí fetišistickou obsesí v baloňácích Arséne Wengera (přičemž tyhle možnosti se navzájem nevylučujou).



Jakože někdo fakt čeká, že Arsenal bude BOJOVAT? Tichej voyeur Arséne pak sice zase bude kňourat, jak že jeho kluci hráli fantastickej fotbal, ale na dvojku to teda stoprocentně nebude. 

7 komentářů:

  1. Píše romány a vsadí za drobný....:-D

    OdpovědětVymazat
  2. Nepodceňoval bych vysokou pravděpodobnost toho, že wannabe-PSG skvadra přeplaceného mírného nadprůměru (aka Monaco) přijde na zápas rovnou z bordelu a snahou oplývat rozhodně nebude..
    Nejspíš stejně postoupí, ale jednička to nebude..

    OdpovědětVymazat
  3. Tak tento člověk viděl fotbal jen na plakátu :D A nebo je to člen týmu z Prima Cool

    OdpovědětVymazat
  4. Kdyby si tomu blabolu veril tak to nedáš za kilo idiote

    OdpovědětVymazat
  5. moc pěkně napsané,ale v podstatě totální sračka :-) A tvá "důvěra" v jedničku je směšná

    OdpovědětVymazat
  6. ták určitě... jednonohý Cazorla po celém světě známy jako fotbalista který umí používat obě nohy , tak že člověk ani neví jestli je pravák a levák a je díky tomu ohromně platný :D bravo ! :D

    OdpovědětVymazat
  7. Wenger přispěchal s chválou na Cazorlu a tvrdí, že jeho dovednost hrát oběma nohama jej odlišuje od mnoha jeho kolegů.

    “Je pravák, ale když se na něj díváte, tak opravdu nevíte. Ukazuje to, jak důležité to v moderní záloze je,“ řekl Wenger.

    “Pravá nebo levá noha byla vždy důležitá, ale někdy na to zapomínáme. Takový byl i Glenn Hoddle, pravá noha, levá noha, nemůžete říci, jaký byl.“

    “Cazorla je v tomto podobný. Nepamatuji si nikoho jiného, s kým bych pracoval, kdo by byl tak obounohý.“

    OdpovědětVymazat